Kromě jino-kulturní vložky se na postranní scéně vystřídaly
orientální tanečnice, promítač diapozitivů z dalekých severských krajin a skupina
bojující a tančící zároveň - Capoeira. Pozdně večerní žonglérskou fire-show už jsme vyměnili za pohodlí postýlek.
Cesta zpět do Kolína se vyvíjela úplně jinak, než jsem předpokládal ... těšil jsem se,
že se konečně dostanu na Andělskou Horu, kolem které několikrát ročně projíždíme a nikdy
nezbývá čas na návštěvu. Teď bylo času dost, ale na výpadovce mě stopla dívka,
která mi dala vybrat, jestli si budeme povídat německy, anglicky nebo estonsky.
Kromě toho uměla něco japonsky. Cestovala ze Sicílie domů, do Tallinu. Měla za sebou i před
sebou pořádný kus cesty. Rozloučili jsme se v Poděbradech v čajovně a tímto ji srdečně zdravím.
Díky patří organizátorům za pozvání, za pokrytí cestovních nákladů,
za dvě piva jako honorář za 15ti minutové vystoupení a za možnost podívat se někam, kam by to jednoho
jinak ani nenapadlo :o)
Zajímá - li Vás Festival Bez Hvězd, tak jeho stránky určitě pomocí některého vyhledávače vypátráte.
Popravdě řečeno, tady v Nové Roli u Karlových Varů to bylo tak trochu mimo, něco úplně jiného, než jsem čekal,
ale našli se lidi, které didgeridoo zajímalo i mezi těmi roštěnkami a týpky,
kteří se sem sjeli, aby pili pivo, jedli párky a poslouchali začínající
rockové kapely.
jiná akce
Ti, co něco umí:
